Hořčík

Charakteristika
Hořčík, latinsky Magnesium, chemická značka Mg.
Poprvé byl izolován na počátku 19.století elektrolýzou a následně v 30.letech téhož století chemickou reakcí vyroben chlorid hořečnatý. V přírodě se vyskytuje
ve sloučeninách jako dolomit či magnezit, výrazně je zastoupen v mořské vodě
(1,35g/l). Hořčík je jedním ze základních stavebních součástí rostlinného barviva
chlorofylu a tím je dána důležitost tohoto prvku v celém potravním řetězci.

Fyziologie
V lidském těle je obsaženo 20 – 30g hořčíku. Z tohoto množství se ukrývá cca 60%
v kostech a zubech, pouhé 1% v krvi, játrech, zbytek nalezneme ve svalové tkáni.
Doporučená denní dávka je závislá na věku a v průměru činní 6mg/kg hmotnosti.
Hladina Mg v séru se pohybuje od 0,7 do 1,1mmol/l a není určujícím ukazatelem
množství prvku v těle. V buňkách a tkáních je koncentrace 10 násobná. Kromě hladiny
Mg v plasmě můžeme stanovit hladinu v erytrocytech (2,5mmol/l) nebo odpad v moči
za 24hod, který činní 5mmol. Ledviny totiž promptně reagují na stav sérové hladiny Mg.
Při jeho nedostatku dochází k zadržování Mg, při nadbytku naopak k zvýšenému
vylučování. To však může nastat i při ledvinném onemocnění či podávání diuretik.
Nejobjektivnějším vyšetřením stanovujícím množství Mg v těle je atomová
absropční spektrofotometrie. Hořčík je znám jako druhý nejhojnější intracelulární
iont, který výrazně ovlivňuje funkci a stav buňky. Stabilizuje její membránu, brání
intracelulárnímu průniku Ca, hypoxii, je součástí přes více než 300 enzymatických reakcí,
např.při oxydativní fosforylaci, glykolýze či naopak glykogenoneogenezi, zapojuje se
v Krebsově cyklu. Hořčík spolu s vápníkem ovlivňují stav kontrakce svalu, kdy Mg
napomáhá relaxaci, což se projeví i zábranou vasospasmů srdečních a mozkových cév.


Vstřebávání a vylučování
K vstřebávání Mg dochází v tenkém střevu a je závislé na stavu sliznic ( k zhoršení dochází
u chronických průjmů, ulcerózní kolitidě a dalších zánětlivých onemocněních GIT), na současně
podávané stravě ( vstřebatelnost omezují tuky, sacharidy nadměrné množství bílkovin), dále
na druhu a množství podané látky, u 1g laktátu hořečnatého musíme počítat cca se 100mg
čistého hořčíku. Rovněž s celkovou výší podaného minerálu dochází k procentuálnímu poklesu
vstřebávání. Vzhledem ke kompetitivní inhibici s vápníkem při transportu přes stěnu GIT množství
absorbovaného hořčíku ovlivňuje současná hladina Ca ve střevech.K výraznému omezení příjmu
dochází při požívání alkoholu. Positivně resorpci ovlivňuje současně podaný vit.D v dávce
400m.j.(vyšší dávky působí opačně), selen, hladina parathormonu v těle, malé množství bílkovin.
Na množství vstřebaného hořčíku a jeho hladinu v séru okamžitě reagují ledviny a hladinu
usměrňují pomocí glomerulární filtrace a zpětné tubulární resorpce.. Se zvýšenou diurezou dochází
k zvýšenému odpadu iontu. K výraznému vylučování z těla dochází rovněž GIT, neboť z celkově
podaného množství se vstřebává pouze 30-40% a současně dochází i k částečné eliminaci již
vstřebaného hořčíku přes enterohepatální oběh opět do GIT.


Obsah hořčíku v potravinách
Hořčík se nachází v mnoha potravinách ale většinou v menších množstvích. Tento fakt je
bohužel v současné době ještě podpořen současným stavem přírody. Nepříznivé podmínky
v zemědělství a lesnictví, které způsobily zvýšené vyplavování hořčíku z půdy, kdy došlo
k přerušení koloběhu minerálu mezi živou a neživou přírodou (s nástupem chemie do zemědělství
a velkovýrobou) výrazně ovlivňují snižující se množství Mg v potravním řetězci, počínaje vodou
přes rostlinou stravu a konče živočišnými produkty. Rovněž úprava stravy jako je tepelné
zpracování a konzervování snižuje obsah Mg.
Níže uvedené příklady obsahu Mg nemusí vzhledem k výše uvedeným faktům stoprocentně
odpovídat a jejich hladina může kolísat dle původu zdroje produktu, což dokumentuje i obsah Mg
v pitné vodě na Plzeňsku.
zdroj Mg v mg/l
Plzeň povrchový 4 – 6
Rokycany povrchový 1,7
Janov hlubinný 29
Zbiroh hlubinný 35


Příčiny nedostatku
- snížený příjem - nízký obsah Mg ve stravě v důsledku primárního snížení v půdě
- dieta, anorexie, bulimie
- poruchy GIT (chronický průjem, collitis ulcerosa, celiakie..)
- vysoký příjem tuků, bílkovin
- nadměrný příjem vápníku
- alkoholismus
- snížená hladina parathormonu
- nadměrný příjem vlákniny


Příčiny nedostatku
- zvýšené vylučování - onemocnění ledvin
- nadměrná diureza
- diabetes mellitus, diabetes insipidus
- některé léky (diuretika, aminoglykosidy, insulin…)
- hormonální antikoncepce
- kofein
- projímadla
- nadměrné pocení (sportovci)
- zvýšená potřeba - sportovci
- těhotné a kojící
- období kostního růstu
- hormonální disbalance v důsledku onemocnění št.žlázy,příštitných
tělísek, nadledvin, slinivky

Základní příznaky nedostatku
neurologické – migréna, závratě, neurastenie, deprese, tetanický syndrom, parestézie
porucha přenosu nervových podnětů do svalů, hyperaktivita dětí

kardiologické – sklon k hypotenzi, poruchy srdečního rytmu, tachykardie, tlak na hrudi,
kolapsové stavy, únava, předčasná arterioskleróza, častější infarkty

gynekologické – premenstruační syndrom,menstruační bolesti

interní – ledvinové a žlučníkové kameny, poruchy růstu a trofiky kostí, trombózy dolních
končetin, bronchospasmy, zhoršuje astma, alergie, zvýšený tonus svěračů zažívacího
ústrojí, ranní únava, snižuje inzulínovou odpověď, zvýšený průnik Ca do buněk,
porucha regulace cholesterolu, náchylnost organismu k infektům, urychluje stárnutí


Základní příznaky předávkování

- snížený tlak
- pomalá srdeční činnost
- nevýbavné hluboké reflexy
- poruchy vedení vzruchu srdeční svalovinou
- dechová paralýza

Použitá literatura

1.W.F.Ganong:Přehled lékařské fysiologie
2.U.Keller:Klinická výživa
3.L.Steidl:Magnézium donor zdraví a pohody, Interní medicína pro praxi
2001/4,2001/5,2001/6
4.M.Šašinka:Nefrológia detí a mladistvých
5.I.Mach:Doplňky stravy
6.P.Konopka:Sportovní výživa
7.V.Jordán:Antioxidanty zázračné zbraně